Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: ECB podle očekávání nezměnila úrokové sazby

Evropská centrální banka podle očekávání trhu opět nezměnila své hlavní úrokové sazby. Hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstává 4,50 %. Komentáře banky se příliš neodlišovaly od poznámek z předchozího prosincového zasedání monetární politiky a celkově nepřekvapily. Současně ECB potvrdila, že úrokové sazby jsou na hladinách vedoucích k snížení inflace k jejímu cíli 2,0 %. Banka dále potvrdila redukci ramena monetární expanze (která tehdy zvyšovala expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci) z dob koronavirové pandemie, přesněji kvantitativního uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP). V komentáři k rozhodnutí banka sice potvrdila reflexi poklesu inflace, potvrdila však trvající inflační rizika zřejmě s cílem utlumit nadměrné tržní očekávání brzkého snižování úrokových sazeb. Důvodem zvýšení úrokových sazeb na dlouhodobě vysokou hladinu a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií, i když inflace včetně své jádrové složky v posledních měsících výrazně klesla. Snižovat se by se inflace včetně svého jádra měla v celoročních vyjádřeních podle poslední nové prosincové projekce měla i v dalších letech. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %, což by se jí podle prosincových projekcí mělo podařit v letech 2025 - 2026. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá.

Makroekonomický zpravodaj | 30.01.2024

Makroekonomické události USA: Růst ekonomiky v čtvrtém čtvrtletí nečekaně zrychloval

V Spojených státech amerických v čtvrtém čtvrtletí růst hrubého domácího produktu nečekaně dále zrychloval. V roce 2022 byl růst HDP relativně solidní. V jeho prvním pololetí ekonomika byla v technické krátké mírné recesi (pokles HDP (na bázi mezikvartální anualizovaná změny) dva kvartály po sobě v řadě). V roce 2023 od druhého pololetí ekonomika oživuje s ústupem Ukrajinské a energetické krize a poklesem inflace. Růst HDP v mezikvartálním anualizovaném vyjádření po sezónním očištění v čtvrtém čtvrtletí klesl na 3,3 % z 4,9 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho pokles na 2,0 %. Vzhledem k silné srovnávací bázi předchozího kvartálu růst ekonomiky ve skutečnosti zrychluje. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání růst ekonomiky v čtvrtém kvartálu vzrostl na 3,1 % z 2,9 % v předchozím čtvrtletí. Rovněž meziročně, za celý rok 2023 růst ekonomiky vzrostl na 2,5 % z 1,9 % v roce 2022. Ekonomika prošla v prvním pololetí 2022 lehkou recesí hlavně v souvislosti s vysokou inflací a restriktivní monetární politikou (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, hlavně ve druhém pololetí roku. Oslabil tak růst spotřeby domácností, hrubých soukromých domácích investic i exportu. Fed stále zpřísňuje monetární politiku kvůli trvaleji zvýšené, byť klesající inflaci. Proto (v reakci na pokles inflace) tržní úrokové sazby začaly klesat. Energetická a Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty slábnou. K tomu trh práce zůstává rekordně silný s historicky nízkou nezaměstnaností a stále posiluje. Předpokladem je, že Fed letos bude úrokové sazby spíše mírně snižovat, neboť růst ekonomiky i trhu práce zůstávají robustní na pozadí potvrzení poklesu inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií k jeho cíli 2,0 %. Podle poslední prosincové projekce Fedu by růst HDP měl v příštích letech zůstat podprůměrný. Fed jej po růstu 1,9 % v roce 2022 a 2,5 % v roce 2023 pro roky 2024, 2025, 2026 a v dlouhém období predikuje ve výších 1,4 %, 1,8 %, 1,9 % a 1,8 %.

Makroekonomický zpravodaj | 30.01.2024

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) včetně jádrové inflace v prosinci pokračovaly poklesem, jádrová inflace o něco víc, než se čekalo

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE včetně svého jádra bez cen potravin a energií v prosinci driftovala k normálu 2,0 % cílovaného centrální bankou USA Federálním rezervním systémem. Jádrová inflace zmírňovala trochu víc, než čekal trh. Oba inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně podle očekávání trhu vzrostl 0,2 % po poklesu 0,1 % v listopadu. Jeho meziroční růst tak podle očekávání trhu stagnoval na listopadových 2,6 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl podle očekávání ekonomů 0,2 % po růstu 0,1 % v listopadu. Jeho meziroční růst klesl na 2,9 % z 3,2 % v listopadu, o něco víc, než čekal trh, na 3,0 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky s útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate nemění, přičemž naznačil možné dosažení jeho stropu a tendenci k jejich snižování. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává zvýšená. Meziměsíční inflační dynamika včetně jádra ale již přibližně je v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 30.01.2024
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia