Aktuality

Makroekonomické události ČR: Index ekonomického sentimentu v prosinci mírně vzrostl, sentiment domácností ale silněji klesl na téměř roční minimum

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v prosinci k listopadu drobně vzrostl, když posílení sentimentu firem převážil výraznější pokles nálady domácností až téměř na roční minimum. Ve firemní sféře výraznější pokles sentimentu stavebnictví kompenzoval vzestup nálady v jiných sektorech. Morálka firem včetně jednotlivých sektorů je podprůměrná, sentiment stavebnictví je lehce nad dlouhodobým průměrem. Optimismus přes pokles stále hlásí hlavně služby a taky obchodníci, byť jejich naděje už jsou jen slabé, nejnižší od koronavirové pandemie. Naopak pesimismus stále převládá zejména ve stavebnictví a taky v průmyslu. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Celkový index ekonomického sentimentu ČR vzrostl o 0,3 bodů na 93,4 bodů z 93,1 bodů v listopadu. Růst byl dán zvýšením indexu sentimentu firem o 1,7 bodů na 95,2 bodů z 93,5 bodů v listopadu s oslabením indexu domácností o 5,8 bodů na minimum od ledna 2023 84,9 bodů z 90,7 bodů v listopadu. Sentiment ekonomiky zůstává oslaben kvůli stále silné inflaci, doznívajícím Ukrajinské a energetické krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky nedaleko k minimům od listopadu 2012, stále však přehledně nad historickým minimem koronavirového prvního úderu a v polovině intervalu od tohoto minima k maximu v minulé dekádě.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2024

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v lednu oslabil

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v lednu k prosinci oslabil, když oslabení sentimentu firem převážilo výraznější vzestup nálady domácností z téměř ročního minima v prosinci. Ve firemní sféře výraznější vzestup sentimentu stavebnictví kompenzoval hlavně pokles nálady průmyslu. Morálka firem včetně jednotlivých sektorů je podprůměrná, sentiment stavebnictví je lehce nad dlouhodobým průměrem. Optimismus přes pokles stále hlásí hlavně služby a taky obchodníci, byť jejich naděje už jsou jen slabé, nejnižší od koronavirové pandemie. Naopak pesimismus stále převládá zejména ve stavebnictví a taky v průmyslu. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Paradoxně tak kotví blízko svého zhruba 2letého, byť oslabeného maxima. Celkový index ekonomického sentimentu ČR klesl o 1,3 bodů na 92,5 bodů z 93,8 bodů (revize zvýšení z 93,4 bodů) v prosinci. Růst byl dán snížením indexu sentimentu firem o 2,8 bodů na 92,7 bodů z 95,5 bodů (revize zvýšení z 95,2 bodů) v prosinci při posílení indexu domácností o 5,8 bodů na 91,2 bodů z 85,4 bodů (revize zvýšení z 84,9 bodů) v prosinci. Sentiment ekonomiky zůstává oslaben kvůli stále silné inflaci, doznívajícím Ukrajinské a energetické krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky nedaleko k minimům od listopadu 2012, stále však přehledně nad historickým minimem koronavirového prvního úderu a v polovině intervalu od tohoto minima k maximu v minulé dekádě.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2024

Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v listopadu nečekaně silně vzrostl

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v listopadu k říjnu nečekaně silně vzrostl, což zastínilo jen minimální zlepšení indexu ZEW sentimentu současné ekonomické situace, které bylo mírnější, než čekal trh. Výhled i přes růst jeho indexu je nicméně stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v listopadu vzrostl, 10,9 bodů na 9,8 bodů z - 1,1 bodů v říjnu, víc, než čekal trh předpokládající jeho zvýšení jen 6,1 bodů na 5,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa lehce vzrostl 0,1 bodů na - 79,8 bodů z - 79,9 bodů v říjnu, méně, než se čekalo, 3,0 bodů na - 76,9 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2024

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa se v prosinci mírně zlepšily

Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa se v prosinci k listopadu mírně zlepšily. Výhled i přes růst jeho indexu je nicméně stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v prosinci nečekaně vzrostl, 3,0 bodů na 12,8 bodů z 9,8 bodů v listopadu, když trh čekal jeho snížení 1,0 bodů na 8,8 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa lehce vzrostl 2,7 bodů na - 77,1 bodů z - 79,8 bodů v listopadu, méně, než se čekalo, 3,8 bodů na - 76,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2024

Makroekonomické události eurozóna: Další zlepšení ekonomických očekávání a trvající hospodářská slabost Německa i v lednu (indexy ZEW)

Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v lednu k prosinci vykázaly další růst ekonomických očekávání a mírný pokles současné hospodářské situace. Výhled i přes růst jeho indexu je nicméně stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v lednu nečekaně vzrostl, 2,4 bodů na 15,2 bodů z 12,8 bodů v prosinci, když trh čekal jeho snížení 0,8 bodů na 12,8 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa rovněž nečekaně lehce klesl 0,2 bodů na - 77,3 bodů z - 77,1 bodů v prosinci, když trh čekal jeho jen minimální růst, 0,1 bodů na - 77,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2024
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia